ostrovy Åland

Jak jsme se vydali na kolech do Ahvenanmaa - na soustroví mezi Finskem a Švédskem. Náš "palubní deník". Jak to všechno bylo, co nás potkalo a co doporučujeme dalším cestovatelům. prozatím pouze v Češtině.

English version of this article on the Åland islands (coming later!)

Podařilo se nám vyrazit na dovolenou. Po chvilce rozmýšlení jsme si vybrali výlet na kolech po ostrovech Åland - souostroví položené v Baltském moři, mezi Finskem a Švédskem. Co se týče osobních dojmů, místo jsem si zamilovala, a pokud bych byla ještě o něco romantičtější, bláznivější a nepraktičtější, asi bychom už si sháněli hypotéku a kupovali pozemek a dům s obrovskou zahradou. (Což vlastně ani nejde, protože abyste mohli vlastnit pozemek na Åland, museli byste se tam buď narodit nebo tam 5 let bydlet a prokázat znalost Švědštiny - viz Wikipedia).

vlajka Åland

I přestože po osamostatnění Finska byly Åland (finsky Ahvenanmaa) formálně přiřazeny Finsku, jsou autonomní  a mají zřízen vlastní parlament (také např. vlastní vlajku, která se barvami podobá spíše té švédské).

Pokud očekáváte po příjezdu finštinu, budete překvapeni. Místní obyvatelé mluví výhradně Švědsky... nápisy, informační tabule, mapy, názvy míst a měst, to vše je ve švédštině, občas také finsky a anglicky (záleží ostrov od ostrovu). Švédština je zde jediným oficiálním úředním jazykem (přibližnš 5% obyvatel mluví finsky). Anglicky tady však mluví téměř všichni; místní lidé jsou navíc neuvěřitelně milí, přátelští a nápomocní... Měli jsme pouze příjemné a pozitivní zkušenosti - ať už jsme někoho jen tak míjeli, ptali se na cestu či potřebovali pitnou vodu. 

Mezi jednotlivými ostrovy jezdí v pravidelných linkách lodě převážející lidi, auta, autobusy, kamiony. Cestující platí pouze za motorová vozidla; osoby a jízdní kola jsou převážena zdarma. Navíc v sezóně (od půlky června do půlky srpna) můžou milovníci cyklistiky využít i pravidelné cyklistiské lodě (cycle ferries).
Pro více informací doporučuji tyto webové stránky:

• Åland wiki (česky) - historické a zeměpisné údajě o ostrovech
• Visit Aland (anglicky) - praktické informace a mapy ke stažení... doporučuji předem stáhnout či v některé z turistických informací vyzvednout především Åland Guide s podrobným a aktuálním rozvrhem příjezdů a odjezdů jednotlivých lodních linek.

Následuje stručný deník našeho skoro-týdenního pobytu v Åland - jak jsme cestovali, kde jsme spali a co nás potkalo... přikládám i pár fotografií pro představu:

Sobota 8.9.2012 - vlakem z Helsinek do Turku

Vyrážíme vlakem z Helsinek do Turku. Měla jsem program na sobotu odpoledne, a tak jsme nasedli do vlaku až v 17:02. Pohodlná sedadla. Uběhlo to rychle. Protože finské vlaky berou omezený počet jízdních kol na palubu jednoho vlaku, předem zarezervujte lístky a ujistěte se, že vás vezmou i s koly (podrobněji na internetových stránkách VR).

noční Turku

Hned po příjezdu do Turku začalo pršet, což nás moc nepotěšilo...ale hned zase přestalo, tak nás to ani moc nezachmuřilo. Noční Turku je rozhodně krásné a stojí za pokoukání... nicméně v půlce září už je i dost chladno, nezapomeňte se tedy dobře obléct. 

noční Turku

Původně jsme měli v plánu spát u někoho na gauči (v rámci Couch Surfing), ale žádná z žádostí nám nevyšla, a tak jsme nakonec skončili tajně vedle Urheilupuisto, s výhledem na fotbalové branky místního stadionu. V noci pršelo a byla dost zima, a tak jsme ráno byli vděční za první sluneční paprsky a teplý čaj. Nikdo nás nakonec nenašel, noc byla klidná.

Ponaučení dne: V září pod stan vždy pláštěnku, teplý spacák a vařič.

Neděle 9.9.2012 - autobusem do Kuustavi a lodí do Brändö, prvních 30km na kole; BRÄNDÖ je ostrovem mostů, mušek a nečekaných vzdáleností.

zahříváme se v Turku (ráno)

Ráno jsme se trochu projeli na kole po městě, dali si snídani v McDonald (ach jo, já vím...ale bylo to blízko a levné) a v 10:30 nasedli na autobus do Kuustavi. Pár zbývajicich kilometrů do přístavu Vuosnainen (asi 8km po silnici, kterou prijel autobus)  jsme dojeli na kole a pak už jen čekali na pravidelnou loď, která nás převeze na první ostrov hned na severu - Brändö...

Lossi

POZOR, asi 2km za Kuustavi narazíte na tzv. Cable Ferry (finsky Lossi; loď, která převáží auta a lidi tam a zpátky přes vodu), tak počítejte s trochou času navíc.

Brändö

Jízda na kole v Brändö byla nepředstavitelně krásná. Vysvitlo slunce, foukal příjemný vítr a všechno vypadalo tak letně. I kdyz na mapách s menším rozlišením je Brändö zobrazeno jako jeden ostrov, ve skutečnosti se jedná o ostrůvky propojené desítkou mostů. V případě krásného počasí vás tedy čeká podívaná na moře, vítr ve vlasech a pocit volnosti a nekonečného prostoru. 

Brändö

Cesta ze severu na jih je asi 23 km dlouhá, s tím, že máte možnost zajet ješte trochu více na severozápad a cestu si asi o 10 km prodloužit. Jediná nepříjemnost - tisíce mušek. Pokud si nepřejete mí jich plné zuby, moc se během jízdy neusmívejte. Užitečné jsou taky sluneční brýle. Muška v oku není o nic příjemnější zážitek.

Brändö

Na konci dne jsme lodí přejeli na ostrov KUMLINGE a tam přenocovali (asi 200 metrů od cedule "Nocování zakázáno"... ale co jsme měli dělat? Mimo sezónu, nikde nic otevřeno...). 

mini-přístav v Kumlinge

 Bohužel jsme se nemohli zdržet - druhý den ráno už nás čekala cesta dál, na ostrov VÅRDÖ a další kilometry. Nicméně aspoň jsme potkali pár místních "obyvatel" - v noci jsme viděli kousek od stanu lišku a ráno myš. 

Ponaučení dne: Mimo sezónu (půlka června az půlka srpna), je dobré být připraven nocovat kdekoli - kempy jsou v Åland zavřené.

Pondělí 10.9.2012 - lodí do Vårdö a na kole až na ostrov Lemland; KUMLINGE je ostrovem lišek a neprobádaných možností. Ve VÅRDÖ uz jsme pocítili i kopce. PRASTO je náš favorit i přes svou nepatrnost. JOMALA nás zdolala.

krávy ve Vårdö

Brzy ráno jsme si udělali snídani (instatní kaše se sušenými borůvkami) a nalodili se na loď do Hummelvik, na ostrově Vårdö. Během cesty jsme si pročetli prospekty o Kumlinge a dozvěděli se, že je jediným ostrovem z Åland, na který se ještě můžou lidé přistěhovat a nakupovat pozemky. Robino byl nadšený a já tajně trochu taky - jen kdybychom si nepopovídali se starší paní, která na ostrově bydlí. Řekla nám, že to je jen švindl a že se na ostrovech dá dobře žít až na důchodě - protože je velmi těžké tam nebo kdekoli poblíž najít práci. Dilema bylo pryč (i když Robo tvrdil, že když budeme mít zahradu, nic jiného nepotřebujeme). Každopádně na Kumlinge operuje mateřská školka i základní škola a je tam i zajímavá Ekologická farma. Tak že bychom se tam příští rok vrátili a prozkoumali ho blíže? 

Prasto

Prasto - prochazka lesem (z vyhlídky)

Když jsme ve Vardo nasedli na kola, svítilo sluníčko a postupně se z toho vyklubal nádherný den. Oproti Brändö jsme si užili i pořádnější kopce a když jsme dorazili až na ostrůvek Prasto, přecházel nám zrak - muzeum, zbytky pevnosti, slunce odrážející se ve vodě, prohřáté kameny na břehu vody lákající k posezení a svěží vítr čechrající vlasy. Oba jsme se do toho místa zamilovali a o pár hodin později jsme se k němu v myšlenkách opakovaně vraceli, litujíce, že jsme tam nezůstali na noc. Doporučuju dát na intuici, jednou za čas sesednout z kola a prohlédnout některý z tzv. bodů zájmu (point of interest), které trasu lemují. My jsme takto objevili mimojine krásnou vyhlídku a procházku lesem v Prasto. Nicméně měli jsme v plánu pokračovat okolo zálivu Lumparn, a tak jsme se moc nezdržovali. Poté, co jsme se dostali na hlavní ostrov, z malebných cyklistických stezek se stala silnice plná aut. Kopce, silný protivítr, auta a kamiony míjející nás... to všechno nás (teda spíše mě) časem zmohlo (naneštěstí jsme se drželi hlavní cesty).

Statečně jsme dojeli až do města Godby a v místní restauraci si dali něco dobrého k jídlu. Pokud pojedete někdy kolem, určitě se tam stavte na Fishburger s hranolkami a nebo na jinou dobrotu. Místo je to roztomilé s fotbalovou výzdobou a milou a usměvavou obsluhou. 

jak upevnit stan na skale?

Pokračovali jsme dolů, chtěli jsme se ubytovat někde u vody. Když se začalo stmívat a my se dostali až na hranici ostrova Lemland, zjistili jsme, že všechno je tady označeno "soukromý pozemek" a my nemáme, kde postavit stan. Byla jsem na pokraji vyčerpání a hysterie (a chudák Robino to odnesl mým hysterickým výlevem a chvilkovým fňukáním). Nakonec jsme ještě popojeli dalších 10km a rozbili stan v lese, kus od cesty, na skalách s výhledem. Oba unavení, otrávení... začalo pršet, tak jsme se radši rychle najedli, zachumlali do spacáků a usnuli.

Ponaučení dne: Itinerář (a vzdálenosti na kolo) plánovat podle svých sil a nikdy nejet víc jak 20km navíc. Vyčerpání s sebou nese nepředvídatelné a překvapivé emoční reakce (zejména u žen). Je dobré předem vědět, kde budete spát - zejména když se blíží déšť či bouřka.

Úterý 11.9.2012 - po předchozí námaze, pohoda. Zůstali jsme na LEMLAND - ostrově polodivokých ovcí. Nikde ani živáčka, vášky kolem dokola a ta vůně lesů!

prosíme o pitnou vodu u obyvatel Lemland

V úterý jsme vstávali pozdě. Probudilo nás sluníčko, které milosrdně vysušilo stan a zlepšilo naši náladu. Robo navrhl, ať to dnes vezmeme rekreačně. Pokračovali jsme dolů na LEMLAND a projeli ho odzhora až dolů. Oproti předchozím ostrovům, tento působil dojmem nejméně obydleného. Kolem cest jen voňavé stromy, keře a kameny obrostlé mechem. Pokud jsme potkali nějaký ten dům, v zahradě či okolo bylo pusto a prázdno. 

tradiční "májka"

 
Došla nám pitná voda a protože žádná z map neslibovala obchod či restauraci, rozhodli jsme se požádat o vodu v některém z domů. Měli jsme štěstí a u toho posledního obyvatelé opravovali plot venku. Dostali jsme vodu, trochu jsme si s nimi popovídali a pokračovali úplně dolů, kde nás měla čekat "přírodní rezervace" (reservation area). 

rezervace na jihu Lemland

Byl to první a poslední kontakt s místním obyvatelstvem ostrova Lemland. V podvečer jsme přijeli na Herröskatan a prošli moc pěknou, malinkou přírodní rezervaci s vyhlídkou, místem pro grilování a vaření a dokonce se suchým záchodem.  
Na ostrově se pásly polodivoké ovce. Správce je tam nejspíš vypustil, aby se staraly o údržbu trávníků. Rozhodli jsme se tam ubytovat... a na místě určeném pro parkování vozů jsme postavili stan. Bylo to blízko moře, které slušně burácelo a pod stromem, ve kterém křičely cikády. Myslela jsem si, že v tom randálu neusnu, ale po hrnečku svařeného červeného vína jsem spala jak dudek. Opět jsem si ověřila, že se bojím tmy...

Poučení dne: Vždy mít dostatek pitné vody a myslet s ní i na zítřek. Ne vždy je k dispozici místo k doplnění.

Středa 12.9.2012 - pokračujeme po LEMLAND nahoru k městě Svinö a pak trajektem na Föglö. FÖGLÖ je ostrovem hojnosti a pohostinnosti. 

Lemland

Ráno nás probudily ovce a přivítala jejich hovínka kolem stanu. Po snídani jsme se vydali zpátky nahoru, do města Svinö, na trajekt. Podívali jsme se i do Långnäs, ale nic zajímavého nás tam nečekalo. Robo prožil dejá-vu, když jsme nakupovali v místním obchůdku K-market. Vzpomněl si, že už tam před lety nakupoval. 

Lemland

A na cyklistické stezce na mě čekalo překvapení - malá a opravdická zmije se tam vyhřívala (pokud se to dá říct, když je 13°C, zataženo a fouká) a když jsem ji skoro přejela, vycenila svoje mini-zoubky. Nechala se námi vyfotografovat (a nafilmovat) a pak se elegantně stočila do trávy. No ty bláho. Ještě že jsme nějakou takovou nenašli ráno v botě. 

úžasný oběd v restauraci

Ostrov Föglö nás mile překvapil svou "civilizovaností". Oproti prázdnému a převážně zalesněnému Lemland, tento ostrov přímo překypoval turistickým ruchem. Hned za přístavem jsme se zastavili v místní restauraci a královsky se naobědvali. Poslali jsme pohledy, chvíli se vyhřívali na slunci a pak se pomalu vydaly na poslední výpravu naší dovolené na kolech. 

Föglö

Ostrov jako by byl mini-kombinací všech těch předchozích, které jsme projeli - mosty a vítr jako na Brändö, lesy a stromy kolem cesty jako v Lemland, slunce nám svítilo jako v Prasto... v podvečer jsme dojeli až nahoru do přístavu Överö a rozbili stan na parkovišti u jednoho z nejbližších domů (naštěstí nikdo nebyl doma!). Setmělo se a na nebi se rozsvítily hvězdy. Popíjeli jsme teplý čaj, dívali se na nebe a počítali padající hvězdy. Romantičtější rozloučení s ostrovy Åland jsme si nemohli přát. V noci se nám spalo dobře.

Ponaučení dne: Trpělivost! To nejlepší přichází nakonec.

Čtvrtek 13.9.2012 - ranní loď na finskou pevninu a úžasné překvapení pro Vendulu. Autobus do Helsinek...a doma teplá sprcha po 6 dnech na kolech.

přístav Överö na Föglö

Tohle ráno nás probudil chlad. Přece jen je už září. Uvařili jsme si čaj, sbalili věci a nechali sušit stan (v rámci možností). Hodinu před odjezdem lodi se začala řadit před konec cesty auta a my jsme se pokoušeli zahřát žonglováním a hakisakem. Čekala nás čtyřhodinová cesta...a neměli jsme cestovat sami. Hned po nástupu do lodi jsme si všimli zájezdového autobusu. Ukázalo se, že v něm cestují Češi a Slováci...a průvodce jim nedělá nikdo jiný než hudebník, skladatel a moderátor Jan Burian. Tak dlouho jsem na něj civěla, až se s námi dal do řeči a taky si k nám přisedl. Byla jsem v sedmém nebi. Krásná dovolená a ještě takové kuriózní a milé zakončení. 

Vesmír mě má rád!

Více fotografií z naší dovolené jsem dala na rajce.cz...