Job Hunting in Finland / Jak hledat práci ve Finsku

How to find a job in Finland. I happen to be fourth year with kids at home, but I believe that some of my tips and inspirations can be useful. Let me share with you part of my history :)

Jaké to je hledat si práci ve Finsku. Jsem sice již 4 roky na mateřské, ale myslím, že některé mé tipy se vám ještě budou hodit. Dovolte mi sdílet něco z mé minulosti. :)

(Česky níže)

I have moved to Finland in June 2011. I was all in love with Robert and also full of myself, I have to admit. I was leaving very nice job in Prague (were I had been using English on a daily bases), I had quite impressive work experience and education (ie. Master degree in Psychology) written in my CV.

I thought that they would love me in Finland and had no fear of being unemployed. 

Right after I settled down a bit, I started the search. I was browsing online couple of hours every morning and sending resumés and motiovation letters to any job offer or company that sounded interesting.

If you're searching too, check out these pages:

• TE-palvelut (in Finnish, Swedish and in English) 4 years ago this was a mol.fi domain) and its list of vacancies. (in Finnish only, but if you type in as a keyword - i.e hakusana - "English", you will get a list of job offers which are written in English).

• EURES (ie. European Job Mobility Portal, in English) - Expat Finland also posted short article about this portal.

• While making research for this article I have stumbled upon this webpage that have not existed those 6 years ago. It looks interesting: Jobs in Helsinki (in English) - they promise qualified jobs for English speaking professionals.

• an article on Expat Finland is listing employment agencies and recruiment services in Finland. I have applied or contacted maybe half of them, but maybe you will be luckier.

A ferry to Tallin (by Mojmír Fogh Nebel)

And you know what? Nothing happened! No skies opening. No angels calling my name. No phone calls. No enthusiastic emails. I did not even get a refusing answer in the two thirds of my applications. It was horrible. Slowly I realized that everything I knew, achieved and was in the Czech republic, did not matter here in Finland. I was one big fat zero in here... and I felt like one.

Right now, looking back, I see what I did wrong. I could sum it up into couple little advices:

• "Out of sight, out of mind" - sending email is never enough. You have to call. And again and again and again. Ask if the email came. Ask if they have made desicions yet. Just remind yourself. Let them know that you are still there.

• Look for volunteering possibilities in the field you want to work in. It is crucial to get out there. To let people know that you are here and you can do stuff. They don't care what is written on a piece of paper. They need to see you, remember you... and I have met people who started as volunteers, ending up with a pretty solid contract after some time. Especially if you work with people (like me), volunteering can bring you closer to your dream job.

• Consider change of the field. I was very unlucky, because I studied Psychology! Still, if you work at the construction site, in IT or design or in the gastronomy you should have much better chances of finding job online. 

• Value your contacts - I met so many people who found their jobs "just like that". Because they were on the right spot at the right time... and they were not afraid, ashamed or whatever,... to ask others for a boost, help, recommendation. I was too cocky for that. Too self-aware. I did not want to bother. Did not want to plead. And I should have!! You do it, too, if you can!

After 4 months and around 50 CVs sent, and 20 online applications filled in, I was at last invited for an interview. I was quite desperate by then. Gone were the dreams of interesting work, in English speaking environment, in the field I have studied or had previous work experience in. My self-confidence was spiralling down and winter was slowly creeping in on me. 

And here it came. Offer for a secretary in a small publishing house. I loved it! I felt like this is a job offer tailored just for me!

I was putting all my hopes in it... And as I was really desperate, I let it turn into a nightmare (I would say one of the top terrible situations of my life in Finland). 

I think I am an inteligent, mature woman...but I let this awful guy interview me for one and a half hour, after which I felt completely exhausted and abused. You would think that in Finland men are very politicaly correct while interviewing a woman... So let me sum it up in three moments, that will say it all.

• It was right after we introduced ourselves. He asked me, how I had gotten to Finland (oh how typical!). I answered that I came for love, explained shortly how it happened, and he immediately asked me whether I plan to get married and have children in the near future...Hehe. Oh yes. This guy was obviously not scared of the big "no-no question".
• After about half an hour of the interview he made a long pause, looked at me intently and asked "Are you a lesbian?". And you know what? I was so shocked that I answered! (I guess this part is so horrific. I was so desperate for the job, that I have answered all his questions. I should have kicked his butt instead!).
• And my favorite part of this story (I tend to tell all this to my friends as a funny story...) is the last one where he asked me what would I do in some model situations... one in particular stayed in my memory...

Him: "So, imagine, that you are at work, sitting here and I have to leave the office. What would you do?"
Me: (having no idea what he means...) "Let's see. I guess I would finish the work you gave me and if you did not come back by than, I would find some task to do myself." Him: "Hm... ok. So... you would not for example take all the electronics, sell it and run away...?" Me (very confused and slightly irritated): "What? No. Of course not." Him (crossing his legs casually):"I am sorry. I had to ask. You come from Eastern Europe after all."

Wow. Just wow. Seeing it all written down makes me feel so stupid! Anyway, here comes another advice:

• No matter how long you have been searching for the job, do not let it get you! It is not you! It is just so difficult to start over in a country where everybody speaks Finnish!

And in the end, the crucial one. You might have guessed that already:

• LEARN FINNISH!

Yes. I know that there are foreigners in Finland with awesome jobs, who had never had to speak a word in Finnish.

But look at me! There are also plenty of foreigners being miserable, depressed and jobless... because they do not speak any Finnish.

Whatever job you do in Finland (if it is not for some big international corporation), you will have to speak Finnish at some point. Even for a cleaning job some spoken Finnish is required, because you simply must be able to understand all the instructions. 

So as soon as you can, enroll into a Finnish for foreigners, start watching Finnish movies, listen to a Finnish radio, peek into Finnish newspapers.... talk to people in your crapy Finnish. Practice! 

Because if you are serious about living in Finland, you have to get serious about speaking Finnish.
Well, that's that. 

And what happened next on the way to my dream job some other time :-)
Stay tuned!

I would like to thank to Mojmír (Fogh) for the lovely pictures he takes during his regular visits in here!

ČESKY:

Tuusulanjärvi (by Mojmír Fogh Nebel)

Do Finska jsem se přistěhovala v červnu 2011. Byla jsem po uši zamilovaná do Roberta a taky plná sama sebe. V Praze jsem opouštěla moc dobrou práci (ve které jsem používala Angličtinu na denní bázi), v životopise se mi skvěly zajímavé pracovních zkušenosti a kvalitní vzdělání (např. magistr z Psychologie). Myslela jsem si, že mě Finsko přijme s otevřenou náručí a na nezaměstnanost jsem ani nepomyslela.

Hned jak jsem se trochu usadila, začala jsem s hledáním. Každé ráno jsem několik hodin brouzdala po internetu a hledala zajímavé organizace a pracovní nabídky, na které jsem hned odpovídala životopisem a motivačním dopisem.

Pokud zrovna hledáte, zkuste tyhle webovky:

• TE-palvelut (Finsky a Anglicky, před 4 lety tohle byla doména mol.fi) a seznam volných pracovních míst (pouze Finsky, ovšem pokud do klíčového slova - finsky hakusana - napíšete "English", vygeneruje vám systém seznam všech pracovních nabídek napsaných v Angličtině).

• EURES (tedy European Job Mobility Portal, v Angličtině) - Expat Finland o této webovce napsalo krátký článek (v Angličtině).

• během průzkumu internetových zdrojů pro tento článek jsem narazila na webovky, které tu před 6 lety nebyly.  Vypadají zajímavě: Jobs in Helsinki (v Angličtině) - slibují pracovní nabídky v Angličtině pro kvalifikované profesionály. 

• a nakonec ještě článek na Expat Finland, který obsahuje seznamy všech pracovních agentur a náborových služeb ve Finsku. Já osobně jsem tehdy kontaktovala asi polovinu z nich. Třeba budete mít větší štěstí.

Tuusulanjärvi (by Mojmír Fogh Nebel)

A víte vy co? Nic se nestalo! Žádné famfáry nebo andělské chóry. Žádné telefonáty. Žádné nadšené emaily. Ve dvou třetinách svých žádostí jsem ani nedostala zamítavou odpověď. Bylo to strašné. Pomalu jsem si uvědomila, že všechno, co jsem znala, dosáhla a byla v České republice, ve Finsku vůbec nic neznamená. Začínala jsem úplně od nuly ... a taky jsem se jako nula cítila.

Teď, když se dívám zpátky, vidím, jaké chyby jsem dělala. Mohla bych to shrnout do několika malých rad:

• "Sejde z očí, sejde z mysli" -  posílání emailů nestačí. Musíte volat. A znovu, a znovu a znovu. Ptejte se, jestli druhá strana obdržela email. Ptejte se, jestli už se rozhodli. Prostě se připomínejte. Ukažte jim, že máte zájem a pořád ještě tu jste. 

• Hledejte dobrovolnické pozice v oboru, který vás zajímá. Je nevyhnutelně nutné, abyste vylezli ven, mezi lidi. Abyste ukázali, co umíte, co vás zajímá. Nikomu nezáleží na tom, co máte napsané v životopise. Potřebují vás vidět, zapamatovat si vás... a já už jsem potkala tolik, lidí, co začalo na nějaké dobrovolnické pozici a skončilo se solidní pracovní smlouvou. Především pokud pracujete s lidmi (jako já), dobrovolnictví vás může přiblížit k vaší vysněné práci.

• Popřemýšlejte o změně oboru. Já měla dost smůlu, že mám vystudovanou psychologii. Ale pokud byste chtěli pracovat v oborech jako stavebnictví, IT, design, nebo gastronomie, měli byste mít větší šanci najít práci na internetu.

• Važte si kontaktů, které máte - potkala jsem už tolik lidí, co našlo práci jako nic. A proč? Protože prostě byli ve správný čas na správném místě... a taky protože se nebáli, neostýchali, atp. poprosit o pomoc, doporučení, popostrčení od svých známých a kamarádů. Já na to byla příliš nafoukaná, ostýchavá, nebo co...nechtěla jsem se lidem vnucovat, otravovat je. Měla jsem! A vy byste měli taky!

Asi po 4 měsících už jsem měla odeslaných tak 50 životopisů a vyplněných něco kolem 20 online dotazníků. A pořád nic. V té době už jsem byla docela zoufalá. Ty tam byly sny o zajímavé práci v anglicky mluvicím prostředí, blízké mému vzdělání a praxi. Mé sebevědomí se řítilo střemhlavě dolů a na mě pomalu začala doléhat blížící se finská zima.

A pak to přišlo. Nabídka práce sekretářky v malém nakladatelství. Měla jsem pocit, že tohle je práce ušitá mně na míru!

Vkládala jsem do toho pohovoru všechny své naděje ... A protože jsem byla opravdu zoufalá, dovolila jsem, aby se proměnil v noční můru (v, řekla bych, jednu z nejhorších situací mého života ve Finsku).

Myslím, že jsem docela inteligentní, zralá žena ... ale i tak jsem toho slizkého chlápka nechala zpovídat mě jeden a půl hodiny, po níž jsem se cítila naprosto vyčerpaná a zneužitá. Člověk by myslel, že ve Finsku jsou muži velmi politicky korektní, pokud vedou pracovní pohovor se ženou. No ne všichni. Dovolte mi to celé shrnout do tří situací, které mi utkvěly v paměti a naprosto přesně vystihují, co jsem si a sebe nechala ušít.

• Hned, jak jsme se představili, zeptal se mě, jak jsem se dostala do Finska (jak typické :) !). Odpověděla jsem, že jsem přišla za láskou, stručně vysvětlila, jak se to stalo a on se mě chvíli na to zeptal, jestli se chystám vdát a mít děti v blízké budoucnosti ... Hehe. Ano, ano. Tenhle chlapík se zjevně nebál velké "zakázané otázky".
• Po asi půl hodině rozhovoru se najednou zarazil, soustředěně se na mě podíval a zeptal se "Jsi lesba?". A víte co? Byla jsem tak šokovaná, že jsem odpověděla! (Myslím, že to je na tom nejhorší. Byla jsem tak na dně, že jsem odpověděla na všechny jeho otázky, místo abych ho nakopala do zadku).
• A moje oblíbená část celého příběhu (většinou tohle říkám svým přátelům jako zábavnou historku) je ta poslední, kdy se mě zeptal, co bych dělala v některých modelových situacích ... Obzvlášť jedna zůstala v mé paměti...

On: "Představ si, že jsi v práci a já musím opustit kancelář. Co bys udělala?"
Já: (nemám ponětí, kam tím míří...) "No, řekněme, že bych dokončila práci, kterou jsi mi zadal, a kdyby ses nevrátil do té doby, našla bych si nějaké jiné úkoly."
On: "Hm ... ok ... Takže bys například nesebrala všechnu elektroniku, neprodala ji a neutekla ..."
Já (velmi zmatená a mírně podrážděná): "Co? Ne! Proč?"
On: "Omlouvám se, ale musel jsem se zeptat. Pocházíš přece jen z východní Evropy."

Uau. Když to tak vidím napsané, připadám si jako naprostý blbec. Každopádně z toho plyne velké ponaučení:

• Je úplně jedno, jak dlouho už práci hledáte. Nenechte, aby vás to semlelo. Není to vaše chyba! Ono je prostě těžké najít práci někde, kde všichni mluví Finsky!

No a na konec jedna zásadní rada (asi už jste na to taky přišli):

• UČTE SE FINSKY!

Ano. Vím, že ve Finsku jsou cizinci s úžasnými pracemi, kteří finsky nemuseli promluvit ani slovo.

Ale podívejte se na mě! Existuje také spousta cizinců, kteří se cítí mizerně, jsou depresivní a taky nezaměstnaní ... protože neumí finsky.

Bez ohledu na to, co děláte, ve Finsku (pokud nejde o nějakou velkou mezinárodní společnost) budete muset v určitém okamžiku mluvit finsky. Dokonce i při úklidových pracech je zapotřebí alespoň mluvená finština, protože musíte prostě porozumět všem instrukcím.

Takže se co nejdříve zapište do finštiny pro cizince, začněte sledovat finské filmy, poslouchejte finské radio, nakukujte do finských novin ... mluvte s lidmi vaší špatnou finštinou. Praxe je klíč!

Protože pokud opravdu chcete žít ve Finsku, budete muset začít mluvit finsky.. Takže tak...

No a jak to bylo dál s mou vysněnou prací, se dozvíte zase někdy příště. ;) 

Zůstaňte ve spojení!

(Děkuju za fotky Mojmírovi (Fogh), který k nám pravidelně jezdí na návštěvy, a takhle úžasně to tu všechno dokumentuje).