Finnish Etiquette on the street / Finská etika na ulici

What does it look like on the Finnish street? What to expect and how to get ready for it? Tips, tricks and ideas.

Jak to vypadá na finské ulici? S čím se tam můžete potkat a jak se na to připravit? Tipy, triky, nápady.

(Česky níže)

I don't like stereotypes, but despite that I have managed to gather a few good advice that could help you overcome the initial shock of meeting with the Finnish culture. You cannot transfere it in words, one must experience it himself/herself. Even so, following lines could be handy if you're going to Finland - whether for a short visit or indefinitely. 


Limited eye and verbal contact. Here we go with the stereotypes :-) Finns are shy, cold, distant, do not pay attention to each other and blah blah blah... It is not exactly true, but it is definitely different than in the Czech Republic. Do not expect to have a lively chat with your neighbour as soon as you get on the bus. I wrote about it before - the politeness bordering with impolitness. Finns appreciate their privacy and respect privacy of the others. On top of that they are perfecionists regarding foreign languages. If they do not feel confident in English and your appearance screams "Foreigner", they will probably shy away to their mobile phones, friends or stairing out of the window, as soon as they spot you. Do not take it personally. If you ask them for help, you will find them to be quite charming (and their English perfect! :) ).

Helsinki

So who might talk to you on the street?

• Other foreigners - birds of a feather flock together, and there is nothing more pleasant than knowing that there are other people standing in your shoes. Contact with other foreigners is usually pleasant and not binding. You will often learn some interesting story, get a tip or advice (which in some cases really is priceless) or a new contact and, in rare cases, a friend or acquaintance. Do not avoid these meetings. I recommend to be open and carefully wait what it brings.

photo by Eliška

• Old ladies and other mothers - when Juraj was born, I found out that there are Finnish people who would still communicate with you on the street (on a bus, in the office, etc.) and with great pleasure. Because child is the best tool for socialization. It is usually old ladies, in some cases even other mothers with children.
  Unfortunately, three different scenarios can follow. First, old lady understands that you are a foreigner, and you end up speaking comfortably in English. Second, she understands that you are a foreigner and stops talking to you. And third, lady will understand that you are a foreigner, but underestimates your Finnish language skills and talks to you enthusiastically, tells you loads of stuff (ideally without any gesticulation or more significant mimics) and asks questions. If you are as lucky as me - and master of guessing, you will understand little, say something (and get the content right) and in the end happily stumble out of the bus, all sweaty, with your offspring under your arm. But, it does not always work, and then the whole situation ends up with an embarrassing silence (after you answer a question she did not give you).

• Crazy or slightly deranged inhabitants - still, Helsinki is the capital city, so you can meet them there. I have to admit that it's not always an unpleasant encounter. Unlike drunken individuals, they want to talk out of loneliness or desire for contact.

• Not only Finns refreshed with alcohol - they are not dangerous, at least from my experience. However, the experience is rather unpleasant and I can only advise you to limit eye contact and minimise the responses (so,..act Finnish :) ). Alcohol helps Finns socialize, and you can witness that during summer or on some special national holidays, such as Vappu (30.4.), pre-Christmas period (pikkujoulut) or Juhannus (around 23.6.). All of Helsinki suddenly changes and you feel like the Finns are one big family.

Peeing is human. Beware subways and public elevators. I have written about this phenomenon in one of the previous articles (Peeing on public). In Finland, it's common, so do not wonder about it too much. However, I do not recommend to do it. Decent and orderly citizens do not like to see it. This is also a warning. Underpasses and lifts are the most frequent shelters for peeing and stuff...

Vappu (30.4.)

Safety in the streets. It is true. Finland is considered to be one of the safest countries in Europe. Houses are not locked, children go to and from school on their own, even starting from first or second class. The only thing that is frequently stolen (especially in Helsinki) are bicycles. (This is such a local sport ...). If a drunken man walks in the street, he is usually dangerous only to himself. All this is probably related to the fact that police is respected in here, unlike in the Czech republic for example.

Note: Teenagers are slightly different cathegory (as in any other country in the world). From my Finnish friend I have learned two years ago that even in Helsinki, a so-called Knock-out game which arose between teenagers in the US (for example, a CNN article) appeared for a while. I personally did not witness or experience any of this, and I'm glad it did not catch on.

ČESKY:

Nemám ráda stereotypy. I přesto se mi během posledních šesti let podařilo sesumírovat několik dobrých rad, které vám pomohou překonat prvotní šok při setkání s finskou kulturou. Zkušenost je ne zcela přenositelná slovy, musí se to zažít, no i tak by se vám následující řádky mohly hodit, pokud se do Finska chystáte - ať už na krátkou návštěvu či na neurčito.

Omezený oční a verbální kontakt. Ano a hned na začátku jsme u stereotypu - Finové jsou plaší a chladní, na ulici se na sebe nedívají, bla bla... Není to tak úplně pravda, ale jiné, než v České republice to určitě je. Nečekejte, že si sednete do vlaku a soused na vedlejším sedadle se na vás usměje nebo vám dokonce nabídne pomoc se zavazadlem. Psala jsem o ní už několikrát - slušnost hraničící až s neslušností. Fini mají rádi své soukromí a respektují soukromí těch druhých. Navíc jsou perfekcionisty co se týče cizích jazyků. Pokud si nejsou v Angličtině jistí v kramflecích a z vás jde na hony cítit, že jste cizinec, spíše se plaše či rezervovaně stáhnou k mobilu, kamarádovi nebo k civění do prázdna. Neberte si to osobně. Pokud je slušně oslovíte a požádáte o radu či pomoc, často zjistíte, že až takoví mrzouti nejsou (a že jejich Angličtina je perfektní!)

friend Laura (and me) :) on the bus

Kdo se s Vámi dá na ulici do řeči?

• Ostatní cizinci - vrána k vráně sedá, a není nic příjemnějšího, než vědět, že v tom nejste sami. Kontakt s jinými cizinci je většinou příjemný a nezávazný. Často se dozvíte nějaký zajímavý příběh, získáte tip nebo radu (které jsou v některých případech opravdu k nezaplacení!) či nový kontakt a ve vzácných případech i kamaráda nebo známého. Nebraňte se těmto setkáním. Doporučuji se jim otevřít a opatrně počkat, co každé z nich přinese.

• Staré paní a další matky - když se narodil Jurášek, zjistila jsem, že existují obyvatelé Finska, kteří vás na ulici (v autobuse, na úřadu, atp.) přece jen kontaktují. Dítě, to je totiž ten nejlepší nástroj socializace. A většinou to bývají staré paní, v omezených případech i jiné matky s dětmi.
  Naneštěstí, mohou následovat tři různé scénáře. Za prvé paní pochopí, že jsem cizinka a hezky si popovídáme v Angličtině. Za druhé, paní pochopí, že jsem cizinka a přestane se se mnou bavit. A za třetí, paní pochopí, že jsem cizinka, ale přecení mé jazykové schopnosti a po zbytek společné cesty něco vypráví, povídá (ideálně bez jakékoli gestikulace či výraznější mimiky) a klade dotazy. Pokud jste jako já mistrem odhadu, něco málo pochopíte, něco málo se vám podaří říct (a trefíte se obsahem i časově odpovědí!) a zpoceně nicméně spokojeně vyklopýtáte z autobusu s potomkem pod paží. No, ne vždy se to podaří a pak je celá situace ukončena trapným tichem (poté, co odpovíte na otázku, kterou vám nepoložila).

• Blázniví nebo lehce vyšinutí jedinci - přeci jen, Helsinky jsou hlavním městem, a tak se s nimi setkáte i tady. Musím přiznat, že ne vždy je to nepříjemné setkání. Na rozdíl od opilých jedinců si chtějí povídat spíše z opuštěnosti nebo touhy po kontaktu.

• Nejen Fini posilnění alkoholem - nebývají nebezpeční, alespoň z mé zkušenosti. No i tak je to zkušenost spíše nepříjemná a já mohu jen poradit omezit oční kontakt a slovní odpovědi na minimum. Že alkohol sbližuje a pomáhá Finům socializovat se, si můžete potvrdit během léta nebo v klíčové národní oslavy jako Vappu (30.4.), předvánoční pobdobí (pikkujoulut) nebo Juhannus (okolo 23.6.). Celé Helsinky se najednou zcela promění a vy máte pocit, že Finové jsou jedna velká rodina.

Čurat je lidské. Pozor na podchody a veřejné výtahy. - psala jsem o tomto fenoménu v jednom v předchozích článků (Čůrání na veřejnosti). Ve Finsku je to běžné, tak se nad tím nepodivujte. Neradím však tento zvyk napodobovat. Slušní a spořádaní občané to přeci jen neradi vidí. S tímto souvisí i mé varování. Podchody a výtahy bývají totiž nejčastějším útočištěm.

Helsinki

Bezpečné ulice. Je to tak. Finsko je považováno za jednu z nejbezpečnějších zemí v Evropě. Domy se nezamykaji, děti chodí samy do školy i ze školy už od první či druhé třídy. Jediné, co se (hlavně v Helsinkách) krade, jsou jízdní kola. (To je takový místní sport...). Pokud se na ulici prochází opilý člověk, je nebezpečný spíše sobě než druhým. Nejspíš to souvisí i s tím, že Policie tady má velkou autoritu.

Pozn. Puberťáci jsou tak trochu jiná kapitola (jako všude jinde ve světě). Od kamarádky jsem se před dvěma lety  dozvěděla, že i v Helsinkách se na chvíli objevila tzv. Knock-out hra, která vznikla mezi teenagery v USA (více např. článek ze CNN). Já osobně jsem se s tím nesetkala, a jsem ráda, že se to neujalo.