Snow in the city / Sníh ve městě

How do Finns cope with winter.

Jak se Finové vypořádávají se zimou.

(Česky níže)

Finns are champions in a snow removal and a snow disaster prevention.

It is nice (at least speaking of Helsinki), that sidewalks and paths here are not covered by salt, but poured with the gravel. No ragged shoes, no liquid snow on the road (if it is not below zero and it does not melt itself). Funny (and practical) is that in the spring when the snow melts down, the gravel is collected again and stored so that it can be used next winter. So practical ...

Snow and ice on the roofs is regularly removed and roadblocks are everywhere, to prevent accidents of ice or snow on the head of an unlucky passerby. Disasters happen here as well, but in my opinion less frequently. I would say that Finns are children of prevention. :-) During snow shoveling from the roofs  there is always a man standing down on the pavement, whistling a whistle to give a sign to the one above, that somebody is walking by beneath him.

During the snowy winter Helsinki city (and its surrounding) was loaded with clearing machines, plows, and trucks full of snow. In mid-March, when it looked like snow is to be melted soon, it has been removed from the streets collectively and carted away.

It is interesting that people in cities often leave the cars or bikes parked on the streets whole winter, until spring comes. I watched one bike in front of our house every day. An old, red one, kind of cute ... It was gradually sinking to the snow up to its  handlebars and again getting more and more visible with the coming spring. Tied to the lamp it seemed a bit pathetic. It is not there anymore.  

Probably roaming around the city with its owner.  
It is true. Spring sticking out from the ground, bringing sun from below the clouds, is pulling  Finns out of their homes into their running shoes and on their bicycles. 
Amazing view!

ČESKY:

Fini jsou přeborníky v odklízení sněhu a předcházení sněhových katastrof.

Hezké je (aspoň pokud můžu mluvit za Helsinki), že se tady chodníky a cesty nesolí, ale sypou se štěrkem. Žádné zničené boty, žádná břečka na cestě (pokud není pod nulou a sníh sám netaje). Vtipné (a zároveň praktické) je, že na jaře, když sníh roztaje, je štěrk údajně znovu sesbírán a uskladněn, aby mohl být použit příští zimu. Jak praktické...

Sníh a led je ze střech pravidelně odklízen s tím, že všude jsou zátarasy, aby náhodou nespadl led nebo sníh. I když neštěstí se stávají i tady, mám dojem, že v daleko menší míře. Řekla bych, že Finové jsou dětmi prevence. :-) Aby náhodnému kolem jdoucímu nespadl na hlavu kus ledu nebo sníh, je vždy během odklízení jeden člověk dole a hvizdem na píšťalku upozorňuje toho nahoře, když je někdo dole pod ním.

V průběhu zasněženého období zimy jsme v Helsinkách (ale i v okolí) pravidelně vídali odklízecí stroje, pluhy, a auta s vlečkami plnými sněhového nákladu. V polovině března, když to začalo vypadat na tání, sníh se z ulic hromadně odvážel někam pryč, aby nepřekážel a netál lidem od nohy a autům pod kola.

Je zajímavé, že lidé si ve městech často nechávají zaparkovaná auta a kola zapadat sněhem a nechají je tak celou zimu až do jara. Sledovala jsem jedno kolo před naším domem - každý den, celou zimu. Stařičké, červené, takové roztomilé...postupně zapadalo až po řídítka a s odchodem zimy se zase více a více odkrývalo. Přivázané ke sloupu vypadalo tak trochu dojemně. 

Teď už tam nestojí. Pravděpodobně se už prohání po městě se svým majitelem. Je to tak. Jaro vykukuje ze země, sluníčko z pod mraků a tak i Finové vytahují běžecké boty a jízdní kola.

Radost pohledět.