16/04/2012

What are Finns like / Jací jsou Fini

Some thoughts on the Finnish mentality. Are they truly cold and distant?


Zamyšlení nad finskou mentalitou. Jsou opravdu chladní a odtažití?
(Česky níže)

Someone once said that the further north you go, the less community life and more individualism you meet. Finland is far on the north and individualism here overflows the full extent.
Hakaniemi, Helsinki
At one party I heard a funny story about one famous director (can not remember his name) who visited Helsinki. During an interview with a local journalist he complained that it seemed that he had no fans in Finland. He had gone the evening before the interview to the bar to have a beer. During whole evening no one spoke to him, no one wanted an autograph for him, nobody wanted to take a picture with him ... He was just sitting there and drinking, without any disturbance. The journalist replied with a smile, that the opposite was true, that he was very popular in Finland ... and explained to him that they just let him sit in peace and drink at the bar, because they had supposed that he came there because of that.
Therefore, perhaps they say about Finns that they are cold and distant. "They Mind Their Own Business," as it was well captured by Robo. After nine months of life in Finland I dare to claim: "They Mind Their Own Business and let you mind yours."

Senaatintori, Helsinki (the "White Church")
My friend Epe (Fink) told me that in Finland there is one saying: "Nobody will come himself to knock on your door ..." I understood exactly what she meant. As the inhabitant of the Middle (or Eastern) Europe, I have been dealing with this character quite badly. I felt that here I have to fight for an attention, or to achieve something ... Well, definitely more than I had to fight at home in the Czech Republic.
I saw it everywhere. Mothers with prams who struggle with the door at the store, while more and more people are passing by, not noticing it. Thirty-mails with requests for work and no answer. Party to which everyone brings their own drinks, not sharing. Roommates who speak together Finnish and are not concerned that I (as the only one not  being able to speak Finnish) could feel as a stupid outsider.
Kallio, Helsinki
After 3 months of such experience I came to the conclusion that Finns are not only cold but also selfish and so much closed to themselves, that they are not able to help each other. I got the impression that community life does not exist in Finland. I felt that in this country I can not survive(or be happy) ... I was going through a typical example of  a culture shock.


In the next two months I realized that I could not continue like this. I decided that I did not want to judge, but I wanted to understand. Gradually, I took every opportunity that had occurred to talk and discuss . I was asking. I shared my observations. I wanted to understand what it was, what I missed in the nature of Finns ... and eventually a new knowledge came. Thus, its second half.

I understood that Finns will maybe not automatically run to help, but they also do not expect being helped. I am convinced that in their nature (and in the upbringing and education) is deeply rooted, that if someone wants to help (support, work, attention, ...) he asks for it - loud enough.

As I wrote on the beginning: "They Mind Their Own Business and let you mind yours."

 
This principle can seem unacceptable. However, from my perspective it helps people to build ability of putting their own ideas and dreams into practice and to develop their own strengths and skills. I have already met so many active young people who had created their own organization, wrote and applied for a project, dealt with topics such as human rights and animal rights ... those who studied and worked simultaneously.

If you realize this before coming to Finland, you might save yourself some troubles. Because you would know that if for example:

  •  you reply to a job advert, you must write an email and send CV, a few days after that call and ask whether the email had been received, after the deadline you must call and ask for the results of the selection, and call and call and call ... until you get the job or refusal.
  • you apply to university, study program for foreigners, in English, you must demonstrate language skills - in the test that you pay and arrange yourselves in some of the language agencies (not always but for example in University of Helsinki definitely).
  • you want somebody to help you carry your pram into a bus, you have to ask him / her.
  • you want bus to stop at the bus stop, you have to give driver a sign (both while getting in or out of the bus).
  • you want to hang around with friends you have to invite them or make a party...
Finland is not a country of reading in between lines.

ČESKY:

Slyšela jsem někoho tvrdit, že čím dál na sever, tím méně komunitního života a více individualismu. Finsko je hodně na severu a individualismus tu přetéká plnou měrou.
Kerava
Na jedné party jsem vyslechla vtipnou historku o slavném režisérovi (jméno si bohužel nepamatuju), který navštívil Helsinki a v interview s místním novinářem si posteskl, že ve Finsku asi nemá žádné fanoušky. Šel večer před tím do baru a vůbec nikdo ho tam neoslovil, nikdo po něm nechtěl autogram, nikdo se s ním nechtěl vyfotit... Prostě tam mohl jen tak sedět a popíjet, aniž by ho někdo vyrušoval. Novinář s úsměvem opáčil, že je tomu právě naopak, že je ve Finsku velmi oblíbený... a vysvětlil mu, že oni ho jen nechali v klidu sedět a popíjet u baru, protože proto tam přece přišel.

Helsinki, monument of K. Kallio (4th Finnish president)
Proto se možná o Finech říká, že jsou chladní a odtažití. "They mind their own business", jak dobře vystihl Robo. Já se po devíti měsících života ve Finsku odvažuji toto tvrzení rozvést: "They mind their own business and let you mind yours".

Kamarádka Epe (Finka) mi prozradila, že ve Finsku mají takové přísloví: "Nikdo Ti nepříjde sám zaklepat na dveře..." Přesně jsem chápala, co tím myslí. Jako obyvatel střední (či východní) Evropy jsem tento rys nesla dost těžce. Měla jsem pocit, že tady člověk musí strašně moc bojovat o pozornost,o to aby byl vidět, aby se prosadil, aby něčeho dosáhl... Tedy rozhodně více, než jsem musela bojovat doma v České Republice.

Kaivopuisto, Helsinki
Setkávala jsem se s tím všude. Maminka s kočárkem, která zápasi s dveřmi u obchodu, zatímco ji míjí další a další lidé. Třicet emailů s žádostí o práci a žádná odpověď. Party, na kterou si každý přinese vlastní pití a co si přinese, to taky sám vypije. Spolubydlící, kteří mezi sebou mluví Finsky a vůbec je nenapadne, že bych se jako jediná Finsky nemluvící mohla cítit hloupě a odstrčeně.
Po prvních 3 měsících takovýchto zážitků jsem došla k závěru, že Finové jsou nejen chladní, ale i sobečtí a tak moc uzavření do sebe, že nejsou schopní si navzájem pomoct. Nabyla jsem dojmu, že komunitní život ve Finsku neexistuje. Měla jsem pocit, že v téhle zemi nemůžu se svou povahou přežít... Procházela jsem ukázkovým kulturním šokem.

V dalších dvou měsících mi došlo, že takhle to nejde. Rozhodla jsem se, že nechci hodnotit, ale chci pochopit. Postupně jsem poznala více lidí (místních i cizinců) a využila jsem každé příležitosti, která se naskytla, k rozhovorům. Ptala jsem se. Sdílela jsem své poznatky. Chtěla jsem pochopit, co to je, co mi v povaze Finů uniká... a časem se dostavilo nové poznání. Tedy, jeho druhá polovina.

Sysmä (cross-country across the frozen lake)
Pochopila jsem, že Finové sami od sebe na pomoc nepřispěchají, ale zároveň pomoc automaticky neočekávají. Jsem přesvědčená, že v jejich povaze (a taky ve výchově a vzdělání) je hluboce zakořeněno, že pokud chce někdo pomoc (podporu, práci, pozornost,...), řekne si o ni a to dostatečně nahlas.

Jak jsem psala na začátku: "They mind their own business and let you mind yours."

Tento princip může lidem více "komunitním" připadat nepřijatelný. Nicméně z mého pohledu buduje v lidech schopnost samostatně realizovat jejich nápady, do praxe uvádět sny a touhy a rozvíjet vlastní silné stránky a dovednosti. Setkala jsem se už s tolika aktivními mladými lidmi, kteří si ve volném čase zařídili vlastní organizaci, napsali projekt, věnují se tématům jako lidská práva či práva zvířat,... těch, kteří studují a zároveň pracují. 

Pokud si toto uvědomíte hned po příchodu do země, ušetříte si starosti, které by vám tato "drobná nuance" mohla způsobit v zásadních životních situacích.
Budete totiž vědět, že pokud např.
  • odpovídate na pracovní inzerát, musíte napsat email a odeslat CV, po pár dnech zavolat a zeptat se, zda email přišel, znovu zavolat po uzávěrce a zeptat se na výsledky výběru, poté se telefonicky připomenotu...a volat dokud vás nevezmou nebo zcela neodmítnou...
  • se hlásíte na univerzitu, studijní obor pro cizince, v angličtině, musíte prokázat jazykové znalosti - v testu, který si sami zajistíte, objednáte, zaplatíte u některé z jazykových agentur...
  • byste byli rádi, aby vám někdo pomohl s kočárkem do tramvaje musíte si o to říct...
  • chcete, aby vám autobus zastavil na konkrétní autobusové zastávce, musíte mu dát viditelné znamení (při výstupu i při nástupu)...
  • chcete vyrazit ven s přáteli, musíte je pozvat...
Finsko prostě není zemí náznaků a čtení mezi řádky. 

3 comments:

TCP officer Czech NA said...

To je něco pro tebe, že? :)
Hezky jsi to napsala...!
J.

Vendula said...

Moc děkuju za pochvalu. Moc zdravím!

RichardW said...

Mně osobně přijde, že o Finech koluje fakt celá řada mýtů (i když jako jen pár se jich fakt dostane k Čechům). Ale třeba teď jsem četl knihu Hypnotizér, kde je finský detektiv... A jako to mi přišlo, že si ten autor fakt vzal jen takové to nejvýraznější. No... kdo chce poznat Finy, tak by měl navštívit Finsko. Ostatně to platí i v případě jiných států.