Job Hunting in Finland part 2 / Hledání práce ve Finsku část 2

My story of searching for a job continues. Do you wonder how it all ended up?

Pokračování mého příběhu o hledání práce...a jak to dopadlo. 

(Česky níže)

Check out my video post on How to look for job in Finland! (in English, on my youtube chanel)

After the terrible interview (see the first part of my story) I simply shut down. I continued sending resumés and letters, but it felt useless to me. I was even considering leaving back home. I have never been half a year without job. My workoholic me was sobbing hysterically.

cleaning windows (2012)

But right before Christmas I got my first "short-term job". One of our good friends (our angel Anne), invited me to help her with preparations of "pikkujoulu"celebration for one small company. It felt great to be out of the house, doing something productive with new people and also (why not to admit that) get paid for it! It was like a breeze of a fresh air for my hurt ego. I decided to stay.

At the same time I have met a painter Ninni, who was desperately searching for a model (i.e. somebody who would be willing to sit or stand still for 20 to 50minutes in a row). She was very nice and decent and I liked her paintings, so I agreed. It was my first real "job". I was visiting her studio couple of times per week and she finished 2 paintings. You can even look one of them up in her portfolio - within portraits - I am on the second painting from the left :)

gazing out of window at Arbis (2012)

Funny thing is that once you start doing something and you are good at that, THE WORD GETS SPREAD.  And obviously, I was good at sitting still :) 

Ninni knew I needed more work, so she recommended me to her friend, who was teaching at that time in Arbis educational center in Helsinki. It was great. I got my first Finnish tax card (verokortti) and in my contract was written "a model". Me?! How cool is that?! 

Well, truth is that within couple of weeks I ended up modelling for two different painters and three different painting classes at Arbis. It really was a part time job :) Students who painted or drew me were mostly sweet old Swedish ladies, who adored me and during breaks chatted with me in English. I have even learnt some spoken Swedish from them.

babysitting is fun! :) the more the merrier

Now, looking back, I am thinking, whether the same thing would not happen, if I tried harder and pursued some job closer to my field. Well, it is something to consider. Helsinki is not that big city and people basically know each other.

• So if you search for job and sending resumés is bringing you nowhere, try to look for part time jobs, short term opportunities, voluntary work...because as I already mentioned, once you are out there, somebody will spot you!

Still, this job was not enough for me to get registered in Finland and gain a social security number (check out my article "Registration of a residence in Finland" if you want to get to know the whole process). 

It was almost 10 months since my arrival and I decided to give it two more months. 

I did not want to visit Tallin anymore! (It is quite common for unregistered foreigners to take a cruise to Tallin or Stockholm, in order to leave and re-entre country every 3 months, and be able to provide a travel ticket at the Immigration).

Fortunatelly my beloved friend stepped up and hired me as an English speaking nanny for her 7 year old son. I got a contract that was sufficient... and suddenly everything was easy. Social security number, bank account, KELA card... I was registered within 4 months. 

So, listen well:

• Meet people, get to know as many people as you can and do not forget the locals. There is no use in trying to start up a new life in a foreign country, if you sit at home lonely sobbing into the pillows.

That's how after my modelling career, I got into baby-sitting. I started with my friend's son, but thanks to recommendations being forwarded ended up taking care of 5 children in three different families. 

MAKEable in Megapolis 2012 (artcrafts with kids)

Of course, I was not happy with the way my professional life was evolving. So I got as active as possible, and tried to be involved in the projects of my friends, i.e. MAKEable or OYO Games - Mushy Rooms, which did not lead to any job offer, but gave me great experience and more importantly a feeling, that somewhere deep inside, it was still me - an intelligent, creative and competent woman with some skills, knowledge and professional value.

Three months into my job, I have realized that for my friend, as well as for the other clients who started to appear, would be easier if I created company and took care of the taxes myself. 

Long story short, I ended up creating "toiminimi" and started to pay double taxes and insurance of the company, barely being able to earn enough for our rent. But it was enough for me to stay registered and keep my KELA card (and Robert did not mind) so I continued. In the next couple of months I started to clean in two appartments and one travel agency, babysit for three families and sort of spend time with one old lady.

original MAKEable team (Tjasa, Vendy, Anja) 2013 (by Anja)

If you expect some happy-ending and want me to tell you that one day somebody came and offered me a super-cool well paid job, you will be dissapointed. I kept on cleaning and babysitting, until I got pregnant and two and a half years after my arrival became a housewife.

So... you better move your ass, if you want to achieve more than I did. Because this country is no fun and if you are not lucky, you will have to work your way up on your own!

Good day to all. I really hope for comments this time! :)


ČESKY:

Mrkněte na moje video "Jak hledat práci ve Finsku" (v Angličtině, youtube chanel)

Po tom hrozném pohovoru (viz první část mého příběhu) jsem se stáhla. Dále jsem posílala životopisy a odpovídala na nabídky, ale připadalo mi to spíš zbytečné. Začala jsem přemýšlet o návratu domů. Nikdy v životě jsem ještě nebyla půl roku bez práce. Moje workoholické já štkalo hystericky v koutku.

my first gardening job (2012)

Nicméně, před Vánoci jsem získala svoji první "brigádu". Naše dobrá přítelkyně (anděl Anne) mne s sebou vzala na přípravy oslav "pikkujoulu" pro nějakou firmu. Byl to skvělý pocit, být pryč z domu, a s novými lidmi dělat něco produktivního, za co dostanu (proč to neříct na rovinu) zaplaceno! Jako závan svěžího větru na mé rozbolavělé ego. Rozhodla jsem se zůstat.

Ve stejnou dobu jsem potkala i malířku Ninni, která zoufale hledala model (tedy někoho, kdo by byl ochotný a schopný sedět 20 až 50 minut v kuse bez hnutí). Byla velmi milá a slušná, její obrazy se mi líbily, tak jsem souhlasila. Byla to moje opravdová "práce" ve Finsku. Chodila jsem do jejího studia několikrát týdně a podařilo se "nám" dokončit dva obrazy. Jeden z nich je dokonce možné vyhledat v jejím portfoliu - mezi portréty - jsem na druhém obraze zleva :)

modelling job :) (2012)

Je legrační, že když začnete dělat něco, v čem jste dobří, LIDI SI TO MEZI SEBOU ŘEKNOU. A já evidentně umím skvěle bez hnutí sedět. :)
Ninni věděla, že potřebuju další práci a doporučila mě své kamarádce, která v té době učila kresbu ve vzdělávacím centru Arbis v Helsinkách. Bylo to skvělé. Dostala jsem svou první verokortti (v překladu "daňová karta") a v pracovní smlouvě jsem měla napsáno "modelka". Já?! Absurdní...

Nicméně během několika týdnů jsem stála modelem u dvou malířů a na třech různých kurzech malby nebo kresby v Arbis. Fakt se z toho stala práce na částečný úvazek. :) Studenti těch kurzů byly většinou milé staré švédské dámy, které mě zbožňovaly a o pauzách se mnou rozmlouvaly v angličtině. Dokonce jsem od nich pochytila i nějakou mluvenou švédštinu.

One of "my kids" :) Olie (2013)

Když to teď zpětně hodnotím, říkám si, jestli by se přesně to samé nestalo, pokud bych to nevzdala a pokusila se dál hledat práci blíže k oboru. Helsinky přece jen nejsou úplně největší město a lidé se tam mezi sebou v podstatě znají :)

• Takže pokud hledáte práci a zasílání životopisů nikam nevede, zkuste hledat práci na částečný úvazek, krátkodobé pracovní příležitosti, dobrovolnickou činnost... protože, jak jsem již zmínila, jakmile jste mezi těmi správnými lidmi, všimnou si vás!

Přesto mi tato práce nestačila k registraci do Finska a získání rodného čísla (podívejte se na můj článek "Registrace pobytu ve Finsku", pokud se chcete dozvědět, jak to probíhá).

Téměř deset měsíců od svého příjezdu jsem se rozhodl dát tomu ještě dva měsíce.

Představa, že zase budu muset navštívit Talin byla bolestná.  (Je zcela běžné, že neregistrovaní cizinci podniknou okružní plavbu do Talinu nebo Stokholmu, aby oficiálně opustili a znovu vstoupili na území Finska, po třech měsících pobytu. Zajistí si tak cestovní lístek, který mohou ukázat na imigračním, až se budou registrovat.)

Naštěstí moje milovaná kamarádka se do toho opřela a najala mě jako anglicky mluvící chůvu pro svého sedmiletého syna. Dostala jsem smlouvu, která byla pro úřady dostačující... a najednou bylo všechno snadné. Rodné číslo (henkilötunnus), bankovní účet, karta KELA ... Byla jsem zaregistrovaná do 4 měsíců.

Takže, dávejte pozor:

• Seznamujte se s lidmi, seznamujte se s co nejvíce lidmi a nezapomeňte na místní. Je k ničemu začínat nový život v cizí zemi, a pak sedět o samotě doma a vzlykat do polštářů.

Takto jsem se po kariéře modelky dostala k hlídání dětí. Začala jsem se synem své kamarádky, ale díky doporučením, která si lidé postupně předali, jsem se nakonec starala o pět dětí ve třech různých rodinách.

bringing sewing to people with MAKEable (1-2013)

Samozřejmě jsem nebyla úplně spokojená, jak se můj profesní život vyvíjí. Tak jsem se snažila zapojovat do projektů svých přátel, např. MAKEable nebo OYO Games - Mushy Rooms, což sice nevedlo k žádné nabídce práce, ale dalo mi to velké zkušenosti a co bylo důležitější, taky pocit, že někde hluboko uvnitř jsem to stále ještě já - inteligentní, tvůrčí a kompetentní žena s určitými dovednostmi, znalostmi a profesionální hodnotou.

Po třech měsících v práci jsem si uvědomila, že pro mou kamarádku i pro ostatní klienty, kteří se začali objevovat, by bylo jednodušší, kdybych založila firmu a začala daně platit sama.

taking care of Lilith and Rosa was always fun!

Takže abych to zkrátila, nakonec jsem vytvořila "toiminimi", začal platit dvojitou daň a pojištění společnosti, abych nakonec vydělala sotva na náš nájem. Ale stačilo to k tomu, abych zůstala registrována a mohla si nechat kartu KELA (a Robertovi to nevadilo), a tak jsem v tom pokračovala. V příštích měsících jsem začala uklízet ve dvou bytech a jedné cestovní kanceláři, hlídat děti ve třech různých rodinách a trávila čas s jednou starou dámou.)

Pokud očekáváte nějaký šťastný konec a chcete, abych vám řekla, že jednoho dne někdo přišel a nabídl mi skvělou a dobře placenou práci, budete zklamaní. Pokračovala jsem v úklidu a hlídání dětí, až dokud jsem neotěhotněla, a dva a půl roku poté, co jsem se přistěhovala, stala jsem se ženou v domácnosti.

Takže ... radši se hněte, pokud toho chcete dosáhnout víc, než já. Vzhledem k tomu, že tady to není žádná legrace, pokud nebudete mít štěstí, budete se muset nahoru vyškrábat sami!

Přeju vám krásný den. :) a tentokrát by mě fakt potěšily komentáře.