08/06/2011

Day and Night in Summertime / Den a noc v letním čase


First impressions from life in Finland.

První dojmy ze života ve Finsku.

(Česky níže)
 
Almost 1 week passed and still, I am amazed by the length of the days and brightness of the nights here. I arrived to Helsinki on Sunday, just after midnight and still for me it seemed that it was only 9 p.m. The only thing that indicated real time was my tiredness. My ability of estimation of time is completely wrong here.
I am sure that you do it too. You wake up and automatically look out of the window to check if it is still time to sleep or it is probably too late. Then you watch your alarm clock and decide. That is not working for me anymore. First three nights I felt completely disoriented. I woke up, looked out of the window and my experience from Middle–east Europe told me that it was around 6 o’clock in the morning… An alarm clock revealed 3:30 a.m.  
Same thing happens when night is coming. Day is passing peacefully, sun is shining and suddenly you feel really tired. When you look at your watches, you find out that it is 10 p.m. or more and it is time for bed. Little bit shocking, I would say.
Of course in summertime it is quite useful. You can manage to do so much stuff during the day. Yesterday was Robo back from work at 4:30 p.m. and till we came to bed we had managed to go fishing, had had a Pilates lesson in a park, had gone shopping and had ridden approximately 25km on bikes. Great feeling!
I am wondering about winter time…

ČESKY:

Uběhl téměř jeden celý týden a i přesto jsem stále ohromená tím, jak dlouhé tu jsou dny a světlé noci. Do Helsinek jsem přijela v sobotu těsně po půlnoci, a přesto mi moje oči říkaly, že může být tak 21:00. Jediná věc, která mi pomohla indikovat správný čas, byla má vlastní únava. Oči mi říkaly: “Je ještě brzy”, a tělo zase: “Ano, je neskutečně pozdě”. Má schopnost odhadovat čas se tu úplně pokazila.
Jsem si jistá, že to děláte taky. Probudíte se uprostřed spánku a pohledem z okna zkontrolujete, jestli ještě můžete spát, nebo už je asi čas vstávat. Pak mrknete na budík a rozhodnete se. U mě už tohle vůbec nefunguje. První tři noci jsme byla zcela dezorientovaná faktem, že se vzbudím, zhodnotím, že je tak 8 ráno a budík mi ukáže o 4 hodiny méně.
A stejné to je, když se blíží noc. Den si hezky plyne, pořád se něco děje, všude kolem spousta světla, sluníčko svítí a vy se najednou začnete cítit unavení. Mrknete na hodiny a s údivem zjistíte, že už je třeba 22:00 a že byste se možná měli začít chystat do postele. Je to tak trochu jako mokrým hadrem přes ksicht.
Samozřejmě v létě to má své výhody. Člověk toho tolik stihne! Včera se Robo vrátil z práce v 16:30 a než jsme šli spát, stihli jsme jit na ryby, zacvičit si Pilates v parku, nakoupit a mezitím ujet asi 25kilometrů na kole… Je to super!
Jsem zvědavá na zimu. Tolik, kolik je tady teď světla, bude v zimě tmy…

No comments: