Finnish calendar / Finský kalendář

Months of the year ... what are their names in Finnish and why.

Měsíce v roce ... jak se ve Finštině jmenují a proč.

 (Česky níže)

In Finnish everything has its meaning and many words are connected to the weather (for example check out how many words they have in use for different types of snow!), and names of the months of the year are no exception. Add some words connected to the field work and here you have it...

kuu - moon
kuukausi - month
vuosi - year
viikko - week
päivä - day
arkipäivä - weekday (arki - adj. everyday)
viikonloppu - weekend (loppu - end)
kalenteri - calendar

1. TAMMIKUU (january) - tammi - ancient word for core or heart. It is the heart (middle) of winter. The coldest month of the year.
2. HELMIKUU (february) -  helmi - pearl. Because when it is snowing and sun is shining, snowflakes look like shiny pearls falling down from the sky.
3. MAALISKUU (march) - maa - ground, soil. Snow very slowly starts to melt away. Ground is uncovering.
4. HUHTIKUU (april) - huhti - slash and burn. Trees are cut and ground burned in order to make new fields.
5. TOUKOKUU (may) - touko - field work. This month is all about field work.
6. KESÄKUU (june) - kesä - summer. First summer month in the year. Sun is shining, it is getting warm. At the end of the year people experience the longest day of the year.
7. HEINÄKUU (july) - heinä - hay. It is cut and dried.
8. ELOKUU (august) - elo - ancient word for harvest. August is about harvesting. Fall comes shortly.
9. SYYSKUU (september) - syksy - fall, autumn. Beginning of fall is here.
10. LOKAKUU (october) - loka - mud and dirt. Colors are fading away, it starts raining a lot, temperatures drop down.
11. MARRASKUU (november) - marras - ancient word for death. Nature metaphoricaly dies to be reborn in spring. It is much less light in the november, everything is grey and dirty (because there is not snow yet). It rains almost everyday.
12. JOULUKUU (december) - joulu - Christmas. Finns celebrate Christmas like in the western countries. December 24th evening a Christmas dinner is being organized (typically with baked ham and so called laatiko, i.e. baked vegetables) and in the morning on December 25th under a decorated Christmas tree, they exchange gifts brought by Joulupukki.

 If you're interested in the weather and want know more about seasons in Finland, take a look at my article One year in Helsinki.

ČESKY:

frozen Tuusula lake (february 2014)

Ve Finštině má všechno svůj význam a hodně názvů a slov se točí okolo počasí (vždyť kolik např. různých druhů sněhu lze finsky pojmenovat), stejně tak názvy měsíců v roce. K tomu přidejte výrazy spojené s prací na poli a máte to.

kuu - měsíc, ten na obloze
kuukausi - měsíc v kalendáři
vuosi - rok
viikko - týden
päivä - den
arkipäivä - všední den
viikonloppu - víkend (loppu - konec)
kalenteri - kalendář

1. TAMMIKUU (leden) - tammi - starodávné slovo pro srdce, střed. Leden je srdcem zimy a bývá nejchladnějším měsícem v roce.
2. HELMIKUU (února) - helmi - perla. Protože když sněží a svítí slunce, sněhové vločky vypadají jako perly, které padají k zemi.
3. MAALISKUU (březen) - maa - půda. V březnu sníh začíná pomalu roztávat a země se po kouskách ukazuje. 
4. HUHTIKUU (duben) - huhti - pokácet a vypálit. Lesy se kácely a pálily, aby lidé mohli vytvořit nová pole.
5. TOUKOKUU (květen) - touko - práce na poli. V květnu lidé pracovali na poli.
6. KESÄKUU (červen) - kesä - léto. První letní měsíc. Slunce svítí a hřeje, na konci měsíce lidé zažívají nejdelší den v roce. 
7. HEINÄKUU (červenec) - heinä - seno. Seče a suší se seno.
8. ELOKUU (srpen) -  elo - sklizeň, to vše co je možné sklidit z pole. V srpnu se sklízelo.
9. SYYSKUU (září) - syksy - podzim. První podzimní měsíc. 
10. LOKAKUU (říjen) - loka - bahno a špína. Barev ubývá, začíná pršet a teploty klesají.
11. MARRASKUU (listopad) - marras - starodávný výraz pro smrt. Příroda metaforicky umírá, aby se na jaře znovu zrodila. V listopadu rapidně ubývá světla a všechno je šedivé a špinavé (protože ještě není většinou sníh). Většinu dní prší nebo je zataženo.
12. JOULUKUU (prosince) - joulu - Vánoce. Finové slaví Vánoce podobně jako na západě. Večer 24.prosince pořádají vánoční věčeři (typicky jedí pečenou šunku a tzv. laatiko, tedy zapečenou zeleninu) a ráno 25.prosince si pod ozdobeným stromečkem rozdávají dárky, které jim přinesl Joulupukki.

Pokud vás zajímá něco více o počasí a jednotlivých ročních obdobích, přečtěte si taky můj článek Jeden rok v Helsinkách.